Prošla ohněm
jak čistý křišťál,
zvoní tónem
duhovým.
Křehká žena,
která padá,
touží znít dál,
nemá s kým.
Znala poušť,
kde srdce strádá,
stejně má,
rozdává.
Jak vrabčák
schoulená,
síly sbírá,
má křídla orlí,
vzlétává.
Proudy dnů
ji útlou nesou,
k úskalím i tišinám.
Chvíle na dně,
zas už stoupá,
musí jít tam
k výšinám.
Žena,
žena-máma,
sem tam slábne,
prohrává.
Jak vrabčák
schoulená,
síly sbírá,
má křídla orlí,
vzlétává.
Sílu žít ráda snáší
zabolí i náhlý pád,
zas už má ten úsměv v slzách,
nadějí se nechce vzdát.
Bezpečí má v závětří
a když s ní život zamává,
jak vrabčák
schoulená,
síly sbírá,
má křídla orlí,
vzlétává.
Chvíli schoulená,
síly sbírá,
má křídla orlí,
vzlétává.
Ta skřehlá
křídla orlí,
vzlétává.
|
Petra Černocká:
Hana Horecká:
Country:
