Hvězdnou plání
touha věčné lásky,
dlouhý mi blond vlásky
uhání.
Bez pozvání,
vláhy galaxií
náhle míjí,
mizí v žáru dní.
Údolím touhy pojď,
pojď s mapou bílých míst,
s tváří němých očí
zkus žít.
Dále vem štěstí, pluj,
pluj, vejdi, sestup níž,
déle než rok líbat
mě smíš.
S říší času,
s touhou věčné lásky
půjdem na procházky,
trému mám.
Vždyť ta láska,
žízeň vlastních sítí
nás pak chytí,
ráda se ji vzdám.
Údolím touhy pojď,
pojď, ó, pojď,
ó, s mapou bílých míst,
ó, s tváří němých očí zkus žít.
Údolím touhy pojď,
pojď, ó, pojď,
ó, s mapou bílých míst,
s tváří němých očí zkus žít.
Údolím touhy pojď.
|