Stůl střeží nás,
zná systém snídaní,
vidím tě pouze půl,
on zbytek zaclání
a stůl je sám.
Náš stůl dál
je letištěm,
kam v mlze přistává,
příbor můj a písmen pár.
Náš stůl dál
je smetištěm,
co nudou umírá.
Náš stůl je ráj,
nudou umírá,
je s námi sám.
Líbám líh
a z kouře nám
stavím strmej chrám,
jsem tvá stráž, tvůj stín.
Skrývám smích
a nevídaný věci
nevídám.
Náš dům je ráj,
nudou umírá,
je s námi sám.
Stůl střeží nás,
zná systém snídaní,
vidím tě pouze půl,
on zbytek zaclání
a stůl je sám.
Stůl
je sám,
dům
je sám.
Já,
je sám,
ty,
je sám.
|