Pražce Kocůr 1. D#Znát, chceš znát místa, Fkde můj svět stál, D#jít, za mnou jít možná Fsám by ses bál, sám D#víš, co říct, na co Fnemám se ptát, jako C#autíčko na klíček, kCmiterý se utopit Fmá, nechtěj C#hledat, co hluboko Cmileží, co nosím jen Fjá. ®: FMalinkej kocourek usíná v košíku, klubíčko snů leží s ním, s malinkou holčičkou dováděl celý den, celý den byl její stín, Ckoukejte na toho mizeru, pod fouskem skrývá, co vidím jen já, PFrovázek s mašlí mu na chvíli seberu, když hravou náladu má. 2. Hrát, jen hrát, chce si se mnou jen hrát, tím víc, čím míň o něj přestávám stát, strach má, že já jenom s tebou chci snít, když mi vyprávíš o tom, co mohlo i nemohlo být, co se může stát, když mi řekneš: mám tě rád. ®: Tančíme valčíček na čtyři doby a život jde okolo nás, daleko necháme falešný sliby, jen s námi se zastavil čas, náš svět je schovanej, na klíček zamčenej, nikoho nepustím dál, nikdo sem nepatří a nikomu nevěřím, i kdyby na můj cit hrál. 3. Sníh, jen sníh smí se kolem nás nést, hrou, svou hrou může hlavy nám splést, kdo ví, co říkám, mizí rychle jak dým v rámech okenních, na sklech umytých, co s tím, á ...
|