Jedna, dvě, Honza jde pro podporu v bídě,
patří zjevně k odepsaný sociální třídě.
Včera na prach drtil skály, dneska už je bez síly,
na krku má padesátku, zaživa ho pohřbili.
Jedna, dvě, Honza jde a psi zuby cení,
vzdušný zámky zřítili se a na nový není.
Nenávist je jeho sestra, zloba jeho milá,
hledá v sobě vůli přežít, jestli ňáká zbyla.
ref.:
Polibek a rána pod pás - dva vrcholy taktiky,
rebelové už se mění v pragmatický řezníky.
Člověk člověku je vlkem, sliby kryjí chyby,
situace k posrání, ale pánům se to líbí.
Jedna, dvě, zástup jde, Brutus chystá dýku,
je to nutnost, nebo zločin, zločin bez viníků.
Dáma v černém kosu zvedá, odnášejí tyrana,
ztichlým krajem rozezní se melodie ohraná.
ref.: ... |