Rudolf Cortés - Váš dům šel spát
(Alfons Jindra / Vladimír Dvořák)
Váš dům šel spát,
vyšlo hvězd jako kvítí
ten dům je hrad
a v něm poklad mám.
Váš dům šel spát,
jenom Tvé okno svítí,
já zůstal stát,
s oknem rozmlouvám.
R: Ještě než-li půjdu domů,
musím se mu přiznat k tomu,
že mu tuze závidím,
vždyť to okno, okno Tvoje
vidí k Tobě do pokoje,
když už já tě nevidím.
Váš dům šel spát
okno však vyřídí Ti,
že mám Tě rád
a že vzpomínám.
R: Ještě než-li půjdu domů,
musím se mu přiznat k tomu,
že mu tuze závidím,
vždyť to okno, okno Tvoje
vidí k Tobě do pokoje,
když už já tě nevidím.
Váš dům šel spát
okno však vyřídí Ti,
že mám Tě rád
a že vzpomínám.
|
