GTady mě máš, taková jsem,
tak se s tím Dsmiř a zahoď Cranec ilGuzí.
Tady mě máš, tak si mě vem,
a dej si pozor, možná tě to zamrzí.
Ref: Já nejsem Dpláž, ale ani skáEmla,
rodokmen Fmůj, zaCčíná vichřiGcí.
Tys ještě Dsnil, já už tu stáEmla,
vítr Fve vlasech a Coči dychtGící.
Málo mě znáš, jsem jak zlej sen,
a možná bude líp, když půjdeš o dům dál.
Tak proč se ptáš, jakej byl den,
když teď je noc a já už rozepínám šál.
Už tisíc let trofeje sbírám,
a sbírku mou mi bouře rozmetá,
svý tělo zničím, to nepopírám,
a svobodná duše s větrem odlétá.
Tak to jsem já, ty už máš strach,
tohle já poznám, koukni se mi do očí.
Ale je pozdě, zvedá se prach,
obejmi mě a svět se s náma zatočí.
Ztrácíme dech v labyrintu tónů,
a smysly proplétaj se hořkou závratí.
Opadá rez na srdcích zvonů,
tahle noc už se ti nikdy nevrátí.
|