Záviš
(225)
(214)
(153)
(1)
(0)
(8)
(6)
|
|
|
Záviš - Jak si pro mě přišla smrt Záviš - Jak si pro mě přišla smrt |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
EmiLežel jsem Dna posteli Cvenku Hpadal Emisníh
Cjá zrovna Grozjímal o Cvěcech intimHních
Cdal jsem si v Grozechvění z Cflašky piva Hhlt
Emikdyž do kvarDtýru pro mě Cpřišla Hkmotra Emismrt.
V obvyklém podobenství kostry člověčí
na dveře zaťukala v komoře zvenčí
potvora přihrbená s kosou v pařátách
pozvolna překročila mého hnízda práh.
Slušně se představila jsem smrt obecná
tisíce nebožtíků důvěrně mě zná
řekla mi nachystej se hochu už je čas
a po mých zádech na to lehce přejel mráz.
Jen tolik nespěchejte milá kmotřičko
támhle se posaďte sečkejte maličko
musím se na tu cestu řádně připravit
něco piv z basy vypít dýmku zapálit.
Doufám že pohoštění malé přijmete
a trošku chmelovinky neodmítnete
nechtěla zprvu já však nedal pokoje
až do lebky jí tekly chladné Prazdroje.
Po třetím pivu začla kmotra vyprávět
jak s kosou po zemi se vláčí tisíce let
plzeňský rozvázalo smrti čelisti
a o záhrobí vykládala mi zvěsti.
Nemusím prý se vůbec téhle cesty bát
říkala zubatá že mohu být jen rád
v záhrobí totiž vládne pouze klid a mír
povídá budeš se mít lépe nežs tu žil.
Nejsou tam žádný schůze na terejch jen spíš
z ničeho platit daně nikdy nemusíš
lumpy a práskače tam nikdy nespatříš
klid rukám dopřeješ však hochu uvidíš.
I když má každý člověk ze mě jenom strach
jsem vlastně svoboda a vůbec už ne vrah
dost ale řečí už co bych se chlubila
od pěny lebku mám však nejsem opilá.
A tak jsme vyšli kmotra zubatá a já
na dlouhou cestu která návratu nemá
jenom se nebojte i pro vás příjde si
i vám se lidé milí blýská na časy.
jenom se nebojte i pro vás příjde si
i vám se lidé milí blýská na časy.
|
| |