Jsi cukr i sůl, jsi nic,
jsi víc, jsi radost, jsi bolest, jsi všechno co mám
na dně mý lžičky.
Jsi anděl i opar na rtu,
jsi štěstí, jako když Baník porazí Spartu
i hřebík za mými víčky.
A jsi do tmy hořící cigaretou,
napsaný román jen holou větou,
jsi árie o dvou prstokladech,
jsi poslední výdech a věčný nádech.
Jsi mrazení v zádech,
jsi fronta v Tescu,
jsi kniha mouder,
i třesku plesků.
Jsi ráno,
co mám zakázáno,
jsi mé ráno,
co mám zakázáno.
Jsi definitivní tečka a dalších tisíc slov,
jsi nemoc, jsi Cure, jsi Friday Under Love,
má poslední romantička.
Jsi můj pád i můj odraz ze dna,
jsi světlo, jsi tma, jsi bílá, jsi černá
bez knotu hořící svíčka.
A jsi do tmy hořící cigaretou,
napsaný román jen holou větou,
jsi árie o dvou prstokladech,
jsi poslední výdech a věčný nádech.
Jsi mrazení v zádech,
jsi fronta v Tescu,
jsi kniha mouder,
i třesku plesků.
Jsi ráno,
co mám zakázáno,
jsi mé ráno,
co mám zakázáno.
Jsi kniha mouder,
i třesku plesků.
Jsi ráno,
co mám zakázáno,
jsi mé ráno,
co mám zakázáno. |