AmiRozhodně o víc Dpřišli jsme v životě,
Gnež o pár drobných z Amikapsy děravý,
než o pár akordů, Dpraporek na notě,
Gpísničku, která nás Amidávno nebaví,
nebaDví, G, AminebaDví G, Ami
O klíče houslový, o klíče od bytu,
který tu léta v trávě rezaví,
o pár svých iluzí, o pár svých pocitů,
co jsme si hloupě vzali do hlavy,
tu du tú, vzali do hlavy, tu du tú, do hlavy.
Dneska nic nemáme napsáno na čele,
ztráty a nálezy - na to není čas,
přišli jsme o víc než o dobré přátele
i o pár nepřátel, jsme tu sami zas,
tu du tú, jsme tu sami zas, tu du tú, zas.
Ty čtyři stěny, co vedou dokola,
podlaha, strop a okno do nikam,
telefon vyzvání, nikdo nás nevolá,
ztracený do sebe v sobě zanikám,
zanikám, zanikám, zanikám, zanikám ...
|