Poslední
Jediné co po mně, na světě zbyde,
svázaný zpěvníček a podobní lidé,
děti se poškádlí pro nicotnou věc,
ponožky, čepice a ptačí klec.
Za zmínku stojí, ručně psaný noty,
ty prosím nepalte, jsou tam i boty,
je tam pár svetrů, kalhoty svý,
hoďte to do kotle a bude klid.
Až budou mě pomlouvat, šířit divný věci,
nikdo není svatej, řekněte přeci.
Až budou počítat, všechny mé ženy,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí.
Doufám že ve stáří, nebudu mít plíny,
jestli mám prdět, tak rovnou do hlíny,
proto se nechci, proměnit v popel,
chci bednu s víkem, to bude můj hotel.
Až budou mě pomlouvat, šířit divný věci,
nikdo není svatej, no řekněte přeci.
Až budou počítat, všechny mé ženy,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí.
Dost už všech řečí, velký je nebe,
vždyť ani nevím, jak se tam jede,
doufám že přeci, tam svou lásku najdu,
nerad bych stavil, sám pro sebe chajdu.
Až budou mě pomlouvat, šířit divný věci,
nikdo není svatej, řekněte přeci.
Až budou počítat, všechny mé ženy,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí.
Až budou mě pomlouvat, šířit divný věci,
nikdo není svatej, no řekněte přeci.
Až budou počítat, všechny mé ženy,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí,
bylo jich málo, těch pár je pod zemí. |
Keks:
Ivo Cicvárek:
Keks:
