Nad zmačkaným papírem tu sedím,
do okna špinavýho hledím.
Kolik vrásek tolik šedin,
své pocity zkouším psát.
Zbyla jenom prázdná schránka,
zavřená je zadní branka.
Jak na golfu prázdná jamka,
je čas zhasnout a jít spát.
Ref: Jenže já chci zapomenout, zapomenout
kým jsem tenkrát byl.
Já chci zapomenout, zapomenout
křičím z plných sil.
Proti všem a proti všemu,
on jen jí a ona jemu.
Milovat jen jednu ženu,
nestačí si jenom přát!
Tohle ať si každej zkusí,
na perutích jedný husy.
Odletí všechny ty plusy,
co jsem stačil v oběť dát.
Ref: Jenže já chci zapomenout, zapomenout
kým jsem tenkrát byl.
Já chci zapomenout, zapomenout
křičím z plných sil.
Jistota je nemoc zrádná,
na to není pomoc žádná.
Bolest zrady, facka pádná
nevyléčí bratře můj.
O co víc se tady snažím,
proti proudu pořád běžím.
Na pokraji sil tu ležím,
svět se změnil v dračí sluj.
Ref: Jenže já chci zapomenout, zapomenout
kým jsem tenkrát byl.
Já chci zapomenout, zapomenout
křičím z plných sil.
Říkali si proti všemu,
on jen jí a ona jemu.
Honili to do objemu,
a chtěli se za to rvát.
Člověk míní slova plynou,
marně ohánět se vinou.
Zůstala jen hořkou slinou,
co jde blbě polykat.
Ref: Jenže já chci zapomenout, zapomenout
kým jsem tenkrát byl.
Já chci zapomenout, zapomenout
křičím z plných sil. |
Ortel:
Ortel:
Lucie Bílá:
