J[D]e ze mě tulák, je ze mě tulák,
je ze mě tulák, co chodí sám,
mý cesty stojej' za to, vedou všude, kam se dám,
tak se t[A]oulám, a tak se [G]toulám,
j[D]ednoduchej život m[A]ám.
Je ze mě tulák, osud mě zavál do New Orleans,
u starý kalný řeky plno správnejch míst,
sbohem jim dávám, sbohem jim dávám,
zpívám si svou píseň sám.
Je ze mě tulák, je ze mě tulák,
já měl svou milou, hezkou, věrnou milou,
Bůh je mi svědkem, že jsem ji měl hrozně rád
co mě to nutí, co mě nutí
nikde chvíli nepostát?
Má vina: je ze mě tulák, je ze mě tulák,
můj vlak se blíží, můj vlak se blíží,
na trati slyším z dálky smutný pískání
jedu zas dál, jedu zas dál,
nevím, co je stýskání.
*: Je ze mě t[D]ulák, je ze mě tulák,
od mříží mám vrytý věčný toulání ...
|
Rangers:
Pavel Bobek:
