Hraj, až struny zbělí! Hraj, nač přemítáš?
Klidně večer celý hraj, cokoliv znáš.
Hm, hraj, a nechoď nikam.
Hraj, na co se ptáš?
Neboj se a začni, jak ti říkám, hraj, cokoliv znáš.
Noc je ještě příliš mladá,
mladá a jak předpokládám svěží, hm, svěží.
Tvá hudba jí neublíží,
a těm, co se víčka klíží, ztěží, au, ztěží.
Tak ať prázdným nočním tichem
tvoje písně s naším smíchem běží, á, běží.
Snad vyřídí mojí mámě,
co mi právě řek: že má mě rád!
Lalalá… Nánaná…
Hraj, štěstím se dusím. Hraj, nač přemítáš?
Vždyť za krátkou chvíli domů musím,
hraj, cokoli znáš.
Noc je ještě příliš mladá,
mladá a jak předpokládám svěží, hm, svěží.
Tvá hudba jí neublíží,
a těm, co se víčka klíží, ztěží, au, ztěží.
Tak ať prázdným nočním tichem
tvoje písně s naším smíchem běží, au, běží.
Snad vyřídí mojí mámě,
co mi právě řek: že má mě rád!
Á, hraj, až struny zbělí,
ó, hraj, až struny zbělí,
hraj, až struny zbělí,
ó, hraj! |
Iveta Bartošová:
Hana Zagorová:
Hana Zagorová:
Hana Zagorová:
