1. To rGáno se zdCálo jak nGejvětší z dárců,
jDediný blázen těch chvGil, bCohužGel,
není to mCálo, když kGarneval starců
jDeště tu tančil a znGěl.
®: Ten sbCor bledých pánů už přGechází řeku,
ta hlDadí jak listí, co nGa klíně mám,
chci zCůstat v tom ránu až dGo konce věků,
zpDívat, rozbít se tGam.
2. To ráno se chvělo jak hospodský dveře,
když uvnitř se zpívá, pije a jí,
jen zpocený tělo a klíč k nedůvěře
z nocí mi přebývají.
®:
®:
®:
®:
|