Jdu si Dlesem a Gnáhle tu Dpotkám
Gslečnu Dsen, A7slečnu Dsen.
Já tu bloudím a Gcestu svou Dhledám
Gz lesa Dven, A7z lesa Dven.
Já tu Ahledám tu nej, tu Gnejhezčí Dz cest,
která Gmohla by Dmě k tobě A7vést,
tvých Dkudrn tak mít Gjen
plnou Dnáruč a nést tě Atam,
kam jenom slunce zapaDdá.
A zlíbí se má víčka spolknout
jen tak sám, jen tak sám,
já jenom jak sova si houknout,
rád tě mám, rád tě mám.
Já tu hledám tu nej, tu nejhezčí FDz cest,
která mohla by mě k tobě vést,
tvých kudrn tak mít jen
plnou náruč a nést tě tam,
kam jenom slunce zapadá.
A ptáš se pak tý, který říkáš
slečna sen, slečna sen,
to jméno teď přes hlavu svlíkáš,
tvý je jen, tvý je jen.
Tak tu hledáme tu nej, tu nejhezčí z cest,
která mohla by nás k sobě svést,
tvých kudrn tak mít jen
plnou náruč a nést tě tam,
kam jenom slunce zapadá.
Tak tu hledáme tu nej, tu nejhezčí z cest,
která mohla by nás k sobě svést,
tvých kudrn tak mít jen
plnou náruč a nést té tam,
kam jenom slunce zapadá,
Tě tam, kam jenom slunce zapadá.
|