1. BNejhezčí jsi, Eskdyž se se mnou Bloučíš,
a proto také často odjížFdím.
Jen Esabych slyšel, co si napoFroučíš,
to Eskázání, abych snídal sám, co Fsmím si dát, kdy se vrátit mám.
Nejvíc ti to sluší, když mě vítáš,
a proto se tak rychle vracím zpět.
Jen abych viděl, jak mě neodmítáš,
a říkáš "pojď, dost už hloupostí, teď už tě víc nikam nepustím."
R: BZvláštní, jsi zvláštní, jsi nádherná vlastně pokaždé,
proto Fzvláštní, Esproto tě mám Frád.
Bzvláštní, jsi zvláštní, víš-li o jiných, tak mi ukaž kde,
ty nejsou Fzvláštní, Esnechci jiné Gmiznát. F, Es, B
2. Nejhezčí jsi, když se večer stmívá,
a proto se mi někdy táhne den.
Já nedočkavě na věže se dívám
a říkám si, ať jde slunce spát, ať přijde čas, který mám tak rád.
Nejvíc ti to sluší za svítání,
a proto se tak rychle probouzím.
Já dívám se a nemám žádné přání,
mně postačí ranní zátiší, v němž právě já jsem ti nejbližší.
R:
|
Ilona Csáková:
Michal David:
Michal David:
Michal David:
