Příjemně unavená v bifé usínám,
ve vaně potopená,
se pod pěnou skrývám.
Můj pán je čas a já sním,
že se mu nepodřídím,
o tom si můžu dát, pouze zdát,
kdyby čas zůstal stát.
Do froté zabalená, z okna se dívám,
končí se dovolená, už zase vnímám,
můj pán je čas a před ním,
se nikdy nezachráním.
O tom si můžu dát, pouze zdát,
kdyby čas zůstal stát.
Termíny, program každodenní,
diář se plní sám,
můj harmonogram je na omdlení,
to dál já odmítám, já odmítám.
Můj pán je čas a já vím,
že ztrátu nedohoním.
O tom si můžu dát, pouze zdát,
kdyby čas zůstal stát.
O tom si můžu dát, pouze zdát,
kdyby čas zůstal stát, chvíli stát.
|