|
|
Waldemar Matuška - Sindibád Waldemar Matuška - Sindibád |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
KnAmiížka stokrát přečtena, snadG i castej, kdAmio to ví,
Amise mnou spí a se mnou vstává v tiGchu méhCo pEodkroví,
snad ne každý,Ami ale já mám tenG starý příbAmiěh rád,
Amiv něm se náhle že mne stává, loGdník jménem SAmiindibGad.A
Ref.: A Tak jako Sindibad, tEmou zkouším plout,
každou škálu znát a vAír a proud,
piju vzácnou sA7tavu květů zlatýDch stDmiromů,
vítr dAálných mořC#i cítímE vát.
E Pak jako SAindibad se vrátím dDomů,
k příběhůAm své moudréE Sehrezad.A
Vidím štíhlou lodní příď a já na ní držím stráž,
vidím příliv, který stoupá, v džunglí břeh a bílou pláž,
jako ten můj Sindibad, bývám vlídnou břízou hnán,
a můj bárku ve snu houpá, nekonečný oceán. ®:
|
| |