A tak si dEmiál plyne čas, hudba zazní někde v nás,
hrát jdem, tak jak dřív tolikrH7át,
zas dEmien střDídá dEmien a smAmiích mění se v plEmiáč,
je dost těch, co jHmien opodCál musí stEmiát.
Jak to chodí, kdekdo zná, v písních bývá pravda zlá,
pro pár slov měl bys hned zavřít krám,
my chcem zpívat dál a víra zůstává v nás,
zas kalich svůj musí pít každý sám.
Myšlenky vcházejí po špičkách do duší, kterým vládne strach,
strach z lidí, co nechtějí zůstat stát,
my chcem zpívat dál a víra zůstává v nás,
snad se jednou budem zas klidně smát, všichni smát.
*: ChcEmiem zpívat dál, chcem zpívat dál,
chcem zpívat dál, chcem zpívat dál a vAmiíra zůstane v nEmiás,
snad se jednou budem zHmias klidně smCátEmi,
a tak si dál plH7yne čEmias ...
|
Akurat:
