Do mračného rána,
ulicí jde pár,
má ji rád a zná stovky moudrých slůvek.
Řada stromů padá,
domy rostou dál,
chtějí pít a mrak ještě vláhu má.
Stůjte chvíli, jednou tudy po vás půjdou jiný,
stůjte chvíli, barvy uchovejte pro své syny,
budou z vás.
Nevidí, co dýchá,
ryb, že ubývá,
nebe má víc kovu než bílých čápů.
Dětí moc nedbá,
trávy, co umírá,
přidá plyn do jahodí, nevnímá.
Stůjte chvíli, jednou tudy po vás půjdou jiný,
stůjte chvíli, barvy uchovejte pro své syny,
budou z vás.
Svět se točí neotálej.
Opatruj dětský smích,
jarní den ve větvích,
modrá len a zelená se lípa,
vyjdi ven, chraň křídla motýlí.
Takovou ji mějte nádhernou
a barevnou celou zemi.
Ty, kdo se hýčkáš,
máš, co musíš mít,
zdola vzhůru letí si pro pád blázen.
Dodýchala svíčka,
motor přestal jít,
o jednoho míň, kampak se to hnal.
Stůjte chvíli, jednou tudy po vás půjdou jiný,
stůjte chvíli, barvy uchovejte pro své syny,
budou z vás.
Svět se točí neotálej.
Opatruj dětský smích,
jarní den ve větvích,
modrá len a zelená se lípa,
vyjdi ven, chraň křídla motýlí.
Jak už to bývá,
jednoho z vás,
pod tou dlouhou tmou,
tak pamatuj,
modrá len a zelená se lípa,
vyjdi ven, chraň křídla motýlí
Opatruj dětský smích,
jarní den ve větvích,
modrá len a zelená se lípa,
vyjdi ven, chraň křídla motýlí.
|
Josef Laufer:
Josef Laufer:
