Na té fotce pátá zprava,
zády trochu k nám,
to je, mami, Jaroslava,
týden už ji znám.
Zaměstnaná ještě není,
má však talent, víš,
ona dělá do umění spíš.
Tančí v různých filmech,
které začnou teprv hrát,
neřekla bys, jaký bere plat kolikrát.
A to je moje nová známost, mami,
s jakou se jeden hned tak neseznámí,
už si ji mnozí spletli se zpěvačkou,
šofér ji vozí v autě s cizí značkou.
Když ráno vstávám, jde ona teprv spát,
ó moje Jaroslava, tu mám rád,
zkrátka, zkrátka jen ona je ta pravá,
tu mám rád.
Táto, je senzační, viď ?
Krásná, krásná,
já jsem tak šťastnej,
to bude ňáká hvězda, maminko.
Jenže ona pech má strašný,
včera například,
někdo vzal jí nákup z brašny
a s ním celý plat.
Ale neboj, já jí, máti, půjčil dvanáct set,
řekla, že je dneska vrátí zpět,
nepřišla však, zřejmě stoná,
má tak slabý dech,
to je, vidíš, celá ona, ech,
ta má pech.
A to je moje nová známost, mami,
ptáš se, kde bydlí,
ne, to neřekla mi,
však ne zde v Praze,
někde kousek stranou,
pro smog a saze,
má ji zakázanou.
Až bude zdravá, hned musí zavolat,
ó moje Jaroslava, tu mám rád,
zkrátka, zkrátka jen ona je ta pravá,
tu mám rád,
marná sláva, tu mám rád.
Tak copak, no tak ?
Proč se hroutíš, mami?
Ona je ta pravá, tu mám rád.
|