.*:
KdAo má právo, kdHo má právo, kdo má prAávEo?H, E
.1.
DEávno už lidé touží znát pravidla hry, již musí hrát,
kdC#mio nechal jen bezhvězdnou noc, dům zakryl slunce, kdo má moc,
ta Aotázka, co je náš svět, stále znovu vrací se zpět:
kdo má prHávEo?
.2.
Když všichni lidé chtějí žít a ruku v ruce spolu jít,
hrát si a smát se, pracovat, přát štěstí jiným, milovat,
proč kdosi lásku jejich srdcím skryl a do dvou řad je postavil,
kdo má právo?
.3.
SlC#miyším výstřely stále znít, i tamti lidé chtějí snít,
přG#miijde však povel "jděte vpřed, nabíjet, střílet, zabíjet,
zAahoďte sny a jděte dál," kdo vlastně jim ten rozkaz dal,
kdo má prHávEo?
.R:
Když dA(Bb)uše zůstává nH(C)ěmá, odpověď dlE(F)uží i cC#mi(Dmi)it,
i když hrA(Bb)a pravidla nH(C)emá, rozum mE(F)ěl by je najC#mi(Dmi)ít,
kdA(Bb)o má právo, kdH(C)o má právo, kdo má prA(Bb)ávo?E(F), H(C), E(F)
.4.
DFál a dál tisíce let v agónii točí se svět
lhDmiostejný k lidským nadějím, jak velká houba roste dým
a tBbouha dál je pouhý sen, proč je to tak, proč jCe to jen,
kdo má právoF?
.5.
Kdy přDmiijde lidské víry den, kdy pravidla k té hře najdem,
neAmijsou snad v hradbách, sklepeních, ve spisech nebo v horách knih,
nBbeskrývá je snad zbraní hráz, jsou snad ve hvězdách nebo v nás,
kdo má prCávFo?
.R:
|