Pán z Velhartic chtěl víno, má svůj zvláštní ráz,
svůj rub a líc, zprv trpké, ale milé zas,
in vino veritas, in vino veritas.
Chuť vína slaď a z čistého pij kalicha
a s vodou ať nám nikdo víno nemíchá,
když uzraje, když ze dna stoupá čerstvý kvas
i pravda je, zprv trpká, ale milá zas
in vino veritas.
In vino veritas, in vino veritas, číš zvednem v pravý čas,
in vino veritas, in vino veritas a zpívat budem zas,
in vino veritas, in vino veritas, někdy pravda musí dlouho zrát,
počkám a dám si džbán, já mám víno rád.
Leč přijde čas, že někdy révu spálí mráz,
či révokaz, s tím také není žádný špás,
je prázdná káď a nikde vína ani máz,
tak, babo raď, co s pravdou bude, prosím vás,
in vino veritas, in vino veritas.
In vino veritas, in vino veritas, číš zvednem v pravý čas,
in vino veritas, in vino veritas a zpívat budem zas,
in vino veritas, in vino veritas, někdy pravda musí dlouho zrát,
počkám a dám si džbán, já mám víno rád.
Et siam sí né, et siam sí né, et siam sí né víno veritas.
|
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
