Pár jsou dva a nikdy víc,
kdo chodil do školy, tak tohle musí znát,
pro mně je pár buď všecko, nebo nic,
jinak se poroučím a dělám čelem vzad.
Pokud vím, dívka, co jsem o ni stál,
by jiným dala od svých dveří klíč
a já teď koně osedlám
a jedu pryč.
Má, co chtěla,
její láska, ta se lehko oželí,
má, co chtěla,
za to, že mi jiný lezl do zelí.
Já si budu zpívat jak dřív,
mně tenhle příběh málo dojímá,
má, co chtěla, že jí přeju, holce,
ať se tady má.
Pár jsou dva a dva jsou pár,
už od těch časů, kdy měl Adam Evu rád,
naštěstí znám tu blízko jeden bar,
kde jsem si léčil tyhle trable kolikrát.
Pokud vím, dívka, co jsem o ni stál,
si na sebe teď sama plete bič
a já teď od ní dál a dál jedu pryč.
Má, co chtěla,
její láska, ta se lehko oželí,
má, co chtěla,
za to, že mi jiný lezl do zelí.
Dál si budu zpívat jak dřív,
mně tenhle příběh málo dojímá,
má, co chtěla, že jí přeju, holce,
ať se tady má,
že jí přeju, holce, ať se tady má.
Má, co chtěla,
její láska, ta se lehko oželí,
má, co chtěla,
že jí přeju, holce, ať se tady má,
že jí přeju, holce, ať se tady má,
že jí přeju, holce, ať se tady má.
|
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
