Ušiju ti, moje milá, střevíčky jak vánek,
aby jsi v nich mohla se mnou světem lehce jít,
vytočím ti u hrnčířů malovaný džbánek,
aby jsi z něj mohla se mnou, co budeš chtít, pít.
Hned jak se vrátím, hned jak se vrátím,
vezmeš si závoj, lásko má,
jak růže zavoníš, snad slzu uroníš,
hned jak se vrátím, lásko má.
Zhotovím ti, moje milá, divotvorný šatník,
aby jsi z něj mohla stále krásný šaty brát,
jako kovář Prometheus, jako mistr zlatník,
udělám dva prstýnky, pak se budem brát.
Hned jak se vrátím, hned jak se vrátím,
vezmeš si závoj, lásko má,
jak růže zavoníš, snad slzu uroníš,
hned jak se vrátím, lásko má.
Hned jak se vrátím, hned jak se vrátím,
vezmeš si závoj, lásko má,
jak růže zavoníš, snad slzu uroníš,
hned jak se vrátím, lásko má.
Jak růže zavoníš, snad slzu uroníš,
hned jak se vrátím, lásko má.
|
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
