|
|
Waldemar Matuška - Mně vám ještě zdá se o rosách Waldemar Matuška - Mně vám ještě zdá se o rosách |
| Možná, že v tom má prsty svítání,
snad jsem vinen tím já jen,
dobou poslední mluvím ze spaní,
procitám dřív než den.
Možná s tlakem něco mám,
či snad amor sám,
kolotoč svůj roztáčí,
samá voda povídám, já důvod znám,
je jinačí.
Mně vám ještě někdy zdá se o rosách,
jimiž jsem se brouzdal dřív,
když jsem ještě k zvonku nedosáh
a nohy míval od kopřiv.
Mně vám ještě někdy zdá se o rosách,
jež jsem kdysi dávno znal,
tvrdý spáč, jeden z vás,
na sny nemám téměř čas
a zdají se mi stejně dál.
Nemá to i má svůj význam,
co kdy bylo a je psáno v snách.
Mně, přiznám, ještě někdy zdá se o rosách,
kdeže dneska jsou, se ptám,
co jsem kdy chtěl mít, je na dosah
a přesto něco pryč, to tam.
Mně vám ještě někdy zdá se o rosách,
zářivých jak půlměsíc,
studil dřív od nich vřes,
ani nevím, jsou-li dnes
a nevím toho čím dál víc.
Mně vám ještě někdy zdá se o rosách,
lálalalalá lálalalá lálalalá.
|
| |
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
