Dík, že ses už z dálky na mně smála,
dík, že jsi mi schválně v cestě stála,
dík, žes štíhlý měla pas
a já byl z tebe pryč, jak zřejmě vidělas.
Ou, dík, žes měla zřídka slzy v tváři,
dík za tvoji vůni na polštáři,
dík za letní slunovrat
a co měl znamenat, že schází v snáři.
Dík, že ses uměla krásně smát
a že záviděl mi sok i kamarád,
že sis vybrala správně z nás
a když měl jsem v hlavě,
dík, že neřeklas, co pášu tím,
žes to přešla ruky mávnutím,
prostě uznávám, bylas poklad sám.
Dík, že věřilas jen mým očím,
žes mně zarmoutila máločím,
věř mým lichotkám,
že už lepší nepotkám.
Dík, žes našla klíč ke slovu móda,
dík, i za ty lístky na Bécauda,
dík, za každý nerozum,
že zábav bylo dost a hádek minimum.
Ó dík, že jsi mi k svátku pletla šály,
dík, že jsme si stále trochu hráli,
dík, že zkrásněl s tebou svět
a na to vezmi jed i cyankáli.
Dík, že ses uměla krásně smát
a že záviděl mi sok i kamarád,
že sis vybrala správně z nás
a že já tu výhru nepropás,
tak měj můj dík.
Že ses uměla krásně smát
a že záviděl mi sok i kamarád,
žes mi patřila s vším, co máš,
vždyť jsi v jádru vlastně stále táž,
tak měj můj dík.
Ná na ná na na ná na ná...
|