V mořích vlídných mých snů,
pod hladinou skrytý mám dům,
jenom já znám ostrovy pokladů,
já znám ostrovy pokladů v mořích.
V mořích hledals je sám,
nenašels, bůh ví, čím hnán,
jenom já znám ostrovy pokladů,
já znám ostrovy pokladů v mořích.
Oči tvé skrývají zář démantů
v tmách pohledů,
dlaně tvé dávají pár dotyků
z tvých pokladů
a ty hledáš v dálkách dalekých
a marně hledáš v mořích hlubokých,
kde ptáci krouží,
zatím leží ti vše nadosah
a stačí kdybys jednou ruku vztáh,
kolem nás krouží.
Na křídlech bílých labutí,
když náhle mávnou perutí.
V mořích všedních mých dnů
tajemství sdělím jen dnu,
jenom já znám ostrovy pokladů,
já znám ostrovy pokladů v mořích.
Mysl tvá průzračná
nad hladinou má lehký stín,
slunečních písní žár
nám tiše hrál sen harlekýn,
ostrov pokladů sám v sobě máš,
ten není tam, kde ty ho hledáváš,
kde ptáci krouží,
není zanesený na mapách
a stačí kdybys jednou ruku vztáh,
kolem nás krouží.
Na křídlech bílých labutí,
když náhle mávnou perutí,
krouží.
|
Helena Vondráčková:
Helena Vondráčková:
Helena Vondráčková:
Helena Vondráčková:
