1. Tam, kde vládla beznaděj,
všemi lidmi pohrdán,
na svém těle zakusil,
jaké je to - zůstat sám.
Z trní korunu slávy, nesl kvůli nám.
Ref: Tak mně zvláštní připadá,
tvoje láska nezměrná,
co k nám, Pane, stále máš.
2. Tam, kde vládl jenom hřích,
vstoupil nepoznán,
ve stejném těle, jako my,
a přece jiný - byl to král !
Svou říši slávy, opustil kvůli nám
Ref: Tak mně zvláštní připadá...
3. Do mé bídy, do bolestí,
sestupuješ zas,
tvoji spásu, nabízíš,
zase znovu mezi nás.
Díky tvému zájmu, vím že nejsem sám.
Ref: Tak mně zvláštní připadá... |
