Až promluví strom a kámen se hne,
voda ustoupí z břehů,
uprostřed té noci nádherné,
bílé od loňských sněhů,
sepíše na papír všechno zlo,
kterého se tak bojí,
vhodí jej do ohně a ten kouř,
nebe se zemí spojí.
Nebe G#mise zemí Aspojí, E až se G#mise zemí Aspojí, E vhodí jej Esusdo ohně a ten Ekouř,
nebe Esusse zemí Espojí.
Mezihra: 2x
Jde do kopců sám, když se krátí dech,
stromům na mezi zpívá.
Bosý a s kytarou na zádech,
málo do noci zbývá.
Ubývá míst kam se skrýt,
mraky na nebi prosí,
ať má tu sílu dlouho být,
ještě dlouho být bosý.