Na konci dnů, moje milá, když campanilla zvoní,
můj věrný kůň, noci kamarád,
nese mně tmou rovnou za tebou cestou vašich koní,
tak jako já, na světě je rád,
hola hou, pojednou
začnou mi hvězdy na kytary hrát.
Ty jsi má jediná Katarína,
ty nosíš v kadeřích zlato vína,
tvoje oči jsou tůně nadějí,
srdce mé v moci tvé zapomíná,
to, co dýchám, je vůně šalvějí,
Katarín, Katarín, Katarína.
Kdybych byl já Pancho Villa,
dávno bys byla mojí,
nestál bych sám v koutě zahrady,
takhle se smím jenom dívat,
zpívat se člověk bojí,
pod balkonem něžné balady,
přijď za mou ozvěnou,
rozdám ti svého srdce poklady.
Ty jsi má jediná Katarína,
ty nosíš v kadeřích zlato vína,
tvoje oči jsou tůně nadějí,
srdce mé v moci tvé zapomíná,
to, co dýchám, je vůně šalvějí,
Katarín, Katarín, Katarína,
to, co dýchám, je vůně šalvějí,
Katarín, Katarín, Katarína.
|
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
