1. Když není co Emaj7hrát a zívá se E7víc a víc
pod křížek Ami7propletených duší snáší se EdenH7 a každej co Emaj7rád i pití má E7rub a líc
Pán Bůh už Ami7tuší nám den končí svítáEním.
Ráj povídálků, co prohráli zmoudření
v konečcích prstů tichej vesmír, jak zpovědník.
Tak nade vším sám, nad nicotným snažením
bloudí po bílejch místech duší neklidných.
®: Bůh neumí Ebrát, to podzim po stráni coG#miurá
a po troškách F#mibourá, co máš H7rád
náš malinkej Estát.
Moc ledových G#mikrálů
pomluv a F#misvárů pošle H7spát
pošle Espát.
Už posílá nám mladičká komteska z plání
co nesou krajem vítr časů minulých.
Vzkaz "nejsi tu sám", jenom se potichu dívej,
kreslím ti na oblohu píseň, jen ji vzít.