|
|
Waldemar Matuška - Honec krav Waldemar Matuška - Honec krav |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
Waldemar Matuška
Honec krav
1. Po Amizasmušilé pustině jel Cstarý honec krav,
den Amitemný byl a ševelil dech Cvětru v stéblech trav,
tu Amihonec k nebi pohleděl a v Chrůze zůstal Amistát,
když z Frozervaných oblaků viděl stáAmido krav se hnát.
®: /: AmiJipijaCej, jipijaAmijou, to Fpřízraky táhnou tAmimou. :/
2. Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé
a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé,
oblohou se neslo jeho kopyt dunění
a za ním jeli honci až k smrti znavení. ®:
3. Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak
a marně stádo stíhali, jak mračno stíhá mrak,
proudy potu máčely jim tvář i košili
a oblohou se nesl jejich jekot kvílivý. ®:
4. Tu jeden honec zastavil a pravil:"Pozor dej,
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej,
bys' nemusel pak po smrti se věky věků štvát
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát." ®:
|
| |
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:
Bohuš Matuš:
