|
|
Mirek Černý - Zatím, co ty spíš Mirek Černý - Zatím, co ty spíš |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] *** Autor textu: Miroslav ?erný *** Autor hudby: Ji?í Brabec |
CPiknik dalšího dne pomalu končí,
Dulice, náměstí, parky, nábřeží i domy se Fchoulí
pod teplou houní noční tmy, Gjen tu a tam ještě některé okno pod Fnebíčky Ab7ospalých G7skel, aby se napilo pohádkového koktejlu slunce, který na stříbrných podnosech hvězd a měsíce Droznáší pozorný hostitel. A v jeho světle Fvidím, jak se ve snu Gusmíváš. C,C7
FNikdy dřív jsem netušil, jakou utajenou krásu v sobě skrýváš. Přišel jsem Cv noci a říkám ti: holčičko, ale přitom nevím, zda ti tak budu moci Dříkat ještě až se ráno probudíš. Přijde večer, večer stejný Dmijako všechny dřív, Dmi7skočíš tátovi na klín, G7otevřeš náruč a položíš mu ruce kolem Ckrku. Ale ráno, ráno už budeš příliš velká, abys to Dudělala znovu. Jsi obraz, který kouzlí čas a stejně jako Fon se měníš přímo před Gočima. Příliš malá, abys mohla řídit Cauto, ale už dost velká, abych tě uspával Ab7pohádkou. C#
Je to velký tajemství, o němž jsem ti nikdy nevyprávěl. Tajemství D#cesty, jejíž každá část vede ze včerejška do zítřka. F#Není to cesta snadná, ale ty po ní G#půjdeš stále dál a necháš za sebou F#panenky, A7kočárky, G#7medvídky, barevné míče, mýdlové bubliny, C#papírové draky i mě. Slibuji, že ti nikdy nebudu vyčítat, až D#zpoznáš, že svět je mnohem zajímavější, než tvůj táta. F#Hm, včera jsme byli na procházce, G#ty jsi se někam zadívala a C#najednou jsi se začala bát, že jsem se ti C#7ztratil. A vidíš, možná F#už zítra se budu bát já, že se zase někam zadíváš C#a pak odejdeš s někým úplně jiným. Je to tak zvláštní: jak D#rosteš, přestáváš mít strach a já se začínám F#bát. A7, G#7
Věčný, neomylný čas počítá tvé minuty, oblaka úzkostlivě C#střeží své nejjasnější hvězdy, ale ani slunce neuchrání své D#nejteplejší paprsky, když je zavolá blankytná obloha letního nebe. Ne, nikdy jsem F#nevěřil, že budeš žít v domě svých hraček, G#ale až vyrosteš z mého náručí a můj C#svět bude pro tebe příliš A7malý, nikdy nezapomenu, jak jsi vířila prach a roznášela Dpanenky po celém domě. Nosila si s nimi i kus slunce. EPrach se usadil, panenky uklidila máma, ale tvoje Gzář zůstane navždy Av nás. Tak tady jsem a vyprávím ti, zatím, co ty Gspíš. Vlastně B7protože A7spíš.
Kdybys viděla moji tvář, Djistě by ses ptala na co myslím a dál, asi bych nedokázal říct Eani slovo. Dívám se na tebe a vidím spící Gkrásu. Teď už se jen skloním, Aabych tě políbil. Nevzbudíš se, Ddobře to vím, D7vždyť podle pohádky jen krásný mladý princ může Gotevřít tvé oči a já jsem jen otec budoucí ženy. DTak tedy spi. Kdo ví, možná už Ezítra se probudíš a budeš velkou slečnou a vůbec si neuvědomíš, že si se Emizměnila uprostřed B7svého snu. A7Ale možná, že to poznáš na mně. DAž jednou budu docela jiný, trochu zamyšlenější, trochu Evážnější, trochu smutnější, ale nesmírně Gbohatý. Dnes v noci jsem viděl Aprinceznu. A cítím se jako Dkrál. G, A, G, D
|
| |
Backstreet Boys:
Black Milk:
Mirek Černý:
