Neplač malá, neplač malá, to ti nesluší,
už zítřejší ráno ti slzy usuší.
Uvěříš, že brzy zmizí zklamání,
připít si pak půjdem na další setkání.
Snad nevěříš co jiní o mně říkají,
to mohou dělat druzí, co tebe neznají,
jak s rosou slzy mizí, pak bude každý sám,
až uvidím tě jednou, tak snad ti zamávám.
Neplač malá, neplač malá a jdi už přece spát,
už nebudu si nikdy s tvými vlasy hrát,
tady nám stopy končí, tady se rozchází
je tu jen spadlý listí, který se rozhází.
A když se zítra vzbudíš, až bude svítání,
uvidíš jak slunce mlhu rozhání,
všechny stíny zmizí, zas bude slunce hřát,
když mi řekneš čekej, já počkám rád. |
Rangers:
Pavel Bobek:
