Láska tě zas v moci má,
své srdce vabank zas dáváš,
přílišný risk byť i králů všech, byl král.
Je jako Johanes sám,
ten zázrak někdy se stává,
stejně ti rozumím, mám v sobě stejný žal.
Láskou tě spoutám,
marně se bráníš,
jak motýl sevřený do dlaní,
právě, když chtěl bych se vznést,
Jak motýl v loukách,
když znenadání,
uvidí překrásný květ
a ví pro něj tu nesmí už kvést.
Já chci být volná,
chci volně dýchat,
v bouřlivých vodách
najít si přístav.
V náručí vlídném,
v němž zůstávám svá,
v něm se dá volně žít,
lásku víc netrápit,
já jak dřív chci být já, být já.
Já chci být volná,
chci volně dýchat,
v bouřlivých vodách,
najít si přístav,
v náručí vlídném,
v něm zůstávám svá,
v něm se dá volně žít,
lásku víc netrápit,
já jak dřív chci být já, být já.
|