Proč se ptGáš, lásko má, znám tvé přCání,
ty chceš, Dabych jenom já tvůj navždy bGyl,
proto měj nade mnou slitovCání,
tvé hřDíchy jsem ti dávno odpustGil.
®: Ty jsi mGou, mou, mou, mCou, mou, mou
lDáskou stále dGál,
od té chvíle jsem já snil, být s tCebou jen pár chvil,
moje sDrdce jak velký oheň plGá.
Teď už vím, sen to byl snad víc než krásný,
že jsi ta pravá, na kterou jsem čekat měl,
avšak najednou mi zbyl jenom byt prázdný
a já věřil, že zas přijdeš, jak jsem chtěl.
®:
®:
|
