Člověk si v životě splétá
desítky snů,
rozbitá pohádka léta
do předních dnů.
Déšť mi lásku smejvá Markéto,
co mi k ránu zbejvá, Markéto, vím
jak ses mi smála
pokaždý, když jsem ti říkal,
že tě mám rád.
Pastýřku bosou jak vílu
člověk chce mít,
proč právě bosou a vílu
musí to být.
Déšť mi lásku smejvá Markéto,
co mi k ránu zbejvá, Markéto, vím
jak ses mi smála
pokaždý, když jsem ti říkal,
že tě mám rád.
Dívám se do pestrejch sklíček
na louce sám,
za plotem znavenej flíček
ten svůj sen mám.
Déšť mi lásku smejvá Markéto,
co mi k ránu zbejvá, Markéto, vím
jak ses mi smála
pokaždý, když jsem ti říkal,
že tě mám rád.
Každý sen chutná jak víno
ze vzácnejch rév,
proč právě sen a proč víno
bouří ti krev.
Déšť mi lásku smejvá Markéto,
co mi k ránu zbejvá, Markéto, vím
jak ses mi smála
pokaždý, když jsem ti říkal,
že tě mám rád.
Jak ses mi smála
pokaždý, když jsem ti říkal,
že tě mám rád.
|
Petr Kolář:
Apollo:
