Už jako dítě šel jsem bosý
a loďky pouštel u splavu,
pak se mi zdálo, že mně nosí,
v přístavu.
Tam v dálkách stoupá dým
z bělostných komínů,
stoupá dým ve stopách delfínů,
stoupá dým, zaniká v oblacích,
stoupá dým, už se k nám nevrací.
Lásko má,
o mořích stále se mi zdává,
lásko má,
jenže ten sen je skutečný,
lásko má, lásko má,
tak odpusť, lásko, že ti mávám,
nač ten pláč, nač ten pláč zbytečný.
Tam v dálkách stoupá dým
z bělostných komínů,
stoupá dým ve stopách delfínů.
Těžko ti můžu patřit celý,
ženy v tom nejsou, bůh mně chraň,
s tebou se o mou lásku dělí
modrá pláň.
Tam v dálkách stoupá dým
z bělostných komínů,
stoupá dým ve stopách delfínů,
stoupá dým, zaniká v oblacích,
stoupá dým, už se k nám nevrací.
Už stoupá dým, lásko má
a já se loučím.
|
Jiří Štědroň:
Petr Kolář:
Apollo:
