Fleret Ovce AmiOvčáci ženou stáGda k údolí, Amibekot a Emizvonků AmicinkáníEmi z Amidivokých bílých mraGků mrholí, jež Amiza stády Emidolů AmiuháEminí Fovce teď Gběží Cpo temeAmini, Dmisnad hledaj' Emidíru Amido nebeEmi Ftenhleten Gvýjev Cpro mě neAminí, Emimám oči Amijenom pro EmiteAmibe Naberu plné dlaně mlhy a leju ti ji na vlasy, jak tekla, tvoje vlasy zvlhly, tak řekl jsem si, proč asi ti mlha stéká na ramena, hladí tvé tělo místo mě, byla jsi trochu udivená, umím to stejně výborně. Asi's to taky ucítila, i když koukla jsi se nevinně, mou ruku stranou odstrčila, mám věnovat se krajině, protože tráva už zrudla babím létem, pavouky vítr prohání a svistí v stéblech nad útesem, prostorem plachtí havrani. Ovčáci ženou stáda k údolí, bekot a zvonků cinkání, z divokých bílých mraků mrholí, jež za stády dolů uhání, ovce teď běží po návrší, z mraků, co dolů uhání, pro změnu právě hustě prší na nás i na ty havrany.
|