Dneska ráno u mých dveří, lidé drazí
seděl skřivan a měl peří plné sazí
řek´ mi s pláčem, že se létat vzduchem nedá
jestli prý tedy nevím, kam má jít.
Zdálo se mi jako by mě proklál dýkou
když jsem v předsíni se potkal s modrou štikou
řekla s pláčem, že se v řekách plavat nedá
jestli prý tedy nevím, kam má jít.
Tak se vás lidé ptám
ptám se nejen těch
ptám se vás
kdo jste dal špíně volný běh
tak se vás lidé ptám
kam má štika jít
ptám se vás lidé
táži se vás všech.
Tak se vás lidé ptám
ptám se jménem všech
ptám se proč kouř a prach
odpovídá vzdech
tak se vás lidé ptám
chcete vůbec žít
ptám se vás lidé
táži se vás všech.
Zatím ale marně čekám
kdo mi odpoví
koukám, že se zdráhá i ten
kdo to všechno ví
k smíchu jsou mu možná
tyhle moje potíže
a to ještě neví, ještě neví že:
Na mém stole v prachu, kouři sedí zajíc
právě chroupá přesně týden starý krajíc
říká s pláčem, že se tráva už jíst nedá
jestli prý tedy nevím, kam má jít.
Tak se vás lidé ptám
ptám se jménem všech
ptám se proč kouř a prach
odpovídá vzdech
tak se vás lidé ptám
chcete vůbec žít
ptám se vás lidé
táži se vás všech.
La la la…
|
