Za řekou je dům,
s okny dokořán
a v tom domě večer hrává
na piáno starej pán,
v šálku stydne černá káva.
Zbyl mu jen ten dům
a hra nevinná,
přátelé už nemá žádné
a jak píseň začíná,
ten pán mládne, mládne, mládne,
čím dál víc ožívá
jak píseň doznívá.
Pán je jako dřív,
pod nosem má knír,
okem plným vášně kouká,
pak je správnej kavalír
a když jde spát, no tak si brouká,
vavava, já vavava ....
Pán je jako dřív,
pod nosem má knír,
okem plným vášně kouká,
pak je správnej kavalír
a když jde spát, no tak si brouká,
héj, já vavava, rjá vavava ....
|