Vina je jen na nás, slova lžou, nebe je nízko,
tví oči plné jsou snad slzy snad perly Ti tváří potečou.
Kolikrát musíš prohrát, než slova tví čistý jsou,
kolik vět musí zemřít, než myšlenky odnesou …
Odnesou žalmy mý, mý motlitby ke hvězdám,
poletí až k místům kam na sví cestě musí každej sám.
Kolikrát chtěl jsem věřit, že svýho strážce mám,
obavy ztrácím, svou cestu nalézám …
Anděl letí, můj Anděl letí kolem nás
Anděl letí, potichu letí kolem nás
Rozevřel křídla anděl, prolétl kolem nás
očima zabloudil k našim hlavám.
Tak ber když rozdává, jen si naber,
tak ber když nabízí nikdy nevíš kdy řekne dost.
Potichu klečím, prsty si proplétám
k obloze koukám jestli spadne sám sebe se ptám
A tak tu čekám, srdce se probouzí,
nebe se rozpadá já doufám že sílu mám. |