ESmutku Amipropadlá, plná divadla,
hlavní roli hrát nemá s Fmaj7kým
Tak ji Aminašel on, výzvu, Markétku,
bosou baletku, nad Fmaj7trním.
GCítí krev C/DspánCků, Gtváře jí začli Amikvést,
Ddým od Gopánků, v Fzorničkách zrcadla hvězd.
AmiČekání, dávno ukryté,
řekne prevíte, nech mne Fžít.
Jaká Amizrada v nás, vždyť ten vnitřní hlas,
vlastně dávno nám náleFží.
Ještě Gve dveřích trocha C/DváháCní,
co teď Fmaj7opouští, co ji Gpohání,
a už Amimizí břeh, jen ho Fmaj7nech tvůj dech,
už ti pro lásku nepatří.
®: Óh, Gbláznivý Cvalčík, z Emidálky slyší Amihrát,
Dprávě se Gloučí a Fpříběh dostává spád. Ami
Čtvrtým rozměrem, prázdným úderem,
vášní silnou jako ďábel sám.
Tím je možné jen její zkrásnění,
básně vedle ní jsou jen krám.
Splácí dluh králům podsvětí,
snad se zasvětí, je však k nebi blíž.
Paní půlnoci tváře obrátí, všichni prokletí,
když je svázán kříž.
®: Óh, bláznivý valčík, z dálky slyší hrát,
jak jen bez závisti, jí do tváře se podívat.
|
