Díváš se ven z okna
Na někoho,koho znáš
Všechno vypadá stejně a znova
Tě to zraní,tak,že se
Obáváš o to,jestli vždy zůstaneš sama sebou
Mysl trpí,ale dostaneš se z toho,
Protože nejsi osamělá
Když se čas zdá být osiřelý
A tvůj den se zdá být tak dlouhý,
Obáváš se jestli se z toho někdy vyhrabeš.
Snaž se být stále silná
A zustanˇ sama sebou
I když tvé oči jsou plné smutku.
Trhá tě to na kusy,ale ve svém srdci víš,
Že nejsi osamělá
Pobřeží vedle pobřeží,
Země vedle země
Jsme spolu,ruku v ruce... |