Jsi tolik tichá
na listech břízy,
jsi tolik tichá,
když opar mizí,
nad údolím.
Jsi tolik tichá,
když mraky běží,
jsi tolik tichá,
když venku sněží,
kapky krve.
Proudíš do korun, stojíš v kalužích,
tečeš po růžích, smrtí posedlá,
bortíš samoty, bereš životy.
Proudíš do korun, stojíš v kalužích,
tečeš po růžích, smrtí posedlá,
bortíš samoty, bereš životy.
Jsi tolik tichá
v korytě řeky,
jsi tolik tichá
pod doteky,
mízo země.
Jsi tolik tichá
na nožkách jepic,
stejně tak málo,
jako i nejvíc,
všechno se mění.
Proudíš do korun, stojíš v kalužích,
tečeš po růžích, smrtí posedlá,
bortíš samoty, bereš životy.
Proudíš do korun, stojíš v kalužích,
tečeš po růžích, smrtí posedlá,
bortíš samoty, bereš životy.
ha á á á á, jé é é éj
|
Markéta Konvičková:
Jan Bendig:
Jan Bendig:
Jan Bendig:
Markéta Konvičková:
