V roli Odyssea
ocitlo se tvé já,
na moře tě táhne
tvá loď bělavá.
Odešel jsi z Tróje,
obeplouváš bóje,
popereš se s ráhnem,
břehům zamáváš.
Opustil jsi Kirké,
s celým jejím cirkem,
byznys tě už svírá
a útěk je tvůj lék.
Prcháš Lotofágům,
politickým mágům
i sirénám, co zpívaj
jenom na playback.
Loďka s útlou přídí,
loďka s útlou přídí,
kdo ji vlastně řídí,
snad jen touha tvá.
V dálce mizí pláže,
mapy do vln hážeš,
ke stěžni se vážeš,
cesta začíná.
Vidím Odyssea,
loď je orchidea,
za obzor se ztrácí
mlhou tajemnou.
Tvoje nová éra,
máš ji od Homéra,
utíkáš své práci,
snad i přede mnou.
Charybda i Skylla,
v těch dvou byla síla,
pozor na ty skály,
kde bys narazil.
Cestou tažných ptáků,
vrať se na Ithaku,
vrať se na Ithaku,
já ať jsem tvůj cíl.
Loďka s útlou přídí,
loďka s útlou přídí,
kdo ji vlastně řídí,
snad jen touha tvá.
V dálce mizí pláže,
mapy do vln hážeš,
ke stěžni se vážeš,
cesta začíná.
Cestou tažných ptáků,
vrať se na Ithaku,
já jsem Penelopé,
já ať jsem tvůj cíl.
|