|
|
Markéta Konvičková - Príbeh nekončí Markéta Konvičková - Príbeh nekončí | | Tisíc krokov od spomienok,
som len kúsok od môjho sna,
mám chvíľu, pokým sa nepopálim.
Nosím dosud stejný jméno,
svoboda je příjemná,
mou story každý zná jen z dáli.
Viem by blázon,
rátajte s tým,
no bránu k svojmu kľúču,
už viac nestratím.
Veď príbeh nekončí, ja ďalej hrám
a padám viac než vstávam,
svoju dušu dám na misku prázdnych váh.
Ještě nekončim, já jedu dál
a rvu se za svý práva
a nosím štěstí své po kapsách.
Nechej trable na pozítří
i když svět má tě v mířidlách.
Dým snů si lačně vtáh,
je to síla.
Keď je ticho, chce to výkrik,
tvoja pieseň zvíri prach,
ti, ktorí majú strach
sa mýlia.
Bloudění je víc než-li cíl,
tak ať mé klopýtání trvá o to dýl.
Veď príbeh nekončí, ja ďalej hrám
a padám viac než vstávam,
svoju dušu dám na misku prázdnych váh.
Ještě nekončim, já jedu dál
a rvu se za svý práva
a nosím štěstí své po kapsách.
Aj keď nás dráhy ciest,
raz rozdelia.
boli chvíľu z nás tu priatelia,
pri tebe rád som vždy stál.
Písně náhlé jsou už dávno pryč,
v mých vzpomínkách budou čím dál víc,
naše tóny zní tu dál.
Môj príbeh nekončí, ja ďalej hrám
a padám viac než vstávam,
svoju dušu dám na misku prázdnych váh,
prázdnych váh.
Ještě nekončim, já jedu dál
a rvu se za svý práva
a nosím štěstí své po kapsách.
A nosím štěstí své po kapsách.
Ó o o, po kapsách.
|
| |