1. CEo jsem se narodil, dH7ěsnej pech mám,
vžC#midyť ani v kolíbce nAespal jsem sH7ám,
dC#mivojhlasně začalo kAaždý ráno,
dvEojče má Ao spolek vH7ystaránEo.
TEáta to nebyl moc rH7odinnej typ,
s C#mimámou nedopadlo tAo o moc lH7íp,
BC#miůh ví proč zdrhli Aa kdo ví kam,
i mEy jsme se tArhli, no H7a tak jsem sEám.
®: BrAácha to vzEal přes žensH7ký, karban a C#mirum tF7uzemskH7ý,
jEe jako zbH7ojník co všEechny už pH7ump,
ale hlF#avně můj dvAojník a grH7ázl a lEump.
Brácha to vzal přes postel, vyprd se i na kostel,
všude má fotky a každej ho zná,
ale kde visí on, můžu viset i já.
Když prvně řekli mi: "Tvůj brácha krad'",
že jsme se rozešli byl jsem moc rád,
proč bych ho honil, to není má věc,
a to byl můj omyl a tak spadla klec.
Každej kdo zatoužil po odměně,
tvrdil že já jsem on zatraceně,
poctivě pachti se makej a snaž,
když hubu máš stejnou nic nenaděláš.
®:
Až někde potkám ho nevím co pak,
v tu chvíli závěr mý pušky by cvak,
jestli ho zastřelím či půjdu s ním,
je to můj brácha, tak copak já vím.
|